9 chyb, kterých je třeba se vyvarovat při digitální transformaci firmy
Digitální transformace firem je důležitá pro jejich budoucí existenci. Není otázkou, jestli digitalizovat, ale jak transformaci provést co nejlépe. Firmy při nástupu na digitál ale často opakují některé chyby. Které to jsou?
Digitální technologie rozpoutaly mnoho trendů, které od základu mění fungování nejen samotných podniků, ale i celých odvětví a společnosti jako takové. Digitální transformace firem vyžaduje vyvinutí maximálního úsilí celého podniku a hlavně top manažerů, kteří celé “spřežení” potáhnou k úspěšnému cíli.
“Celkem 82 procent ředitelů firem nám v našem průzkumu CEO Survey uvedlo, že u nich již proces digitální transformace probíhá,” uvedl v úterý na konferenci Gartner IT Symposium/Xpo ve španělské Barceloně analytik Gartneru Mark Raskino.
“Nicméně díky anketě vyšlo na povrch mnoho indikátorů, které nás přiměly si myslet, že mnoho těchto iniciativ pro digitální přeměnu nemusí znamenat opravdu dostatečně hlubokou transformaci firem,” dodal Raskino.
Kde tedy firmy dělají v digitální transformaci chyby napříč všemi úrovněmi řízení?
- Nepochopení rozsahu digitální změny
Občas firma špatně pochopí situaci, která před ní stojí. Management firem nedokáže odhadnout, jak moc digitální trendy změní celé odvětví, případně mají ve firmách nedostatečné inovační plány vlastních produktů a služeb. Podle Raskina by tak organizace měly v rámci své digitální přeměny více přemýšlet o tom, kam se celé odvětví opravdu posouvá.
- Zahlcenost vnitřním myšlením
Firmy se příliš často zaměřují hlavně a jen na sebe a na to, co chtějí dělat, namísto toho, aby například více analyzovaly zákaznické potřeby, z nich vycházející příležitosti nebo poznatky z konkurenčního prostředí.
“Zaměření na provozní model nebere v potaz trh jako celek. Zaměření na byznys model bere v potaz trh i to, jak je monetizován. Vnější pohled je tím, na čem závisí nejúspěšnější projekty digitální transformace,” uvedl k tomu analytik Gartneru.
- Není to má práce!
Někteří členové představenstva považují digitální transformaci za věc managementu, ne za svou úlohu. Ovšem souběžně někteří členové managementu se tomuto tématu záměrně vyhýbají, protože ho považují za něco, co by mělo být řešeno IT odděleními. Toto kaskádově odtržené chování zabraňuje skutečné změně. Digitální transformace musí být součástí poslání organizace a v samotném jádru zájmu jejích lídrů.
- Digitál není definován, cíle jsou vágní
Organizace mají často nejasnou a poměrně dost zmatenou vizi digitální transformace, protože nikdy roli digitálu pořádně nedefinovaly. Nejsou k dispozici žádná související specifika ani ucelený plán. Existuje snaha, je tu soubor skvělých projektů, existuje vůle, ale chybí přesná specifika toho, o čem jejich digitální cesta opravdu je.
Organizace musí usilovně pracovat, aby definovaly své cíle, stanovily konkrétní metriky a změřily je, aby zajistily, že projekt transformace se opravdu vydá správnou cestou.
- Inkrementalismus
Pokud není digitální strategie jasně definovaná, jakákoliv následná iniciativa může být zaměřena pouze na dnešní problémy. Nebude tak řešit dlouhodobější plány jejího financování a další aspekty reálné transformace. Management by se pak měl sám sebe optat: “Jde o opravdovou transformaci?” Ta s sebou musí přinášet příjmy, změnu byznys modelu a vylepšování produktu či služby. Za tímto účelem to chce strukturální investice. Pokud nejsou, firma se jen velmi těžko změní.
- Zaseklé myšlení
Strnulý mindset je jednou z omezujících schopností přeměny. Lidé s takovým myšlením nejsou otevřeni novému učení se. Firmy se ale musí naučit, jak nastartovat mindset orientovaný na růst, aby vytvořily inovativní firemní kulturu, která bude prospěšná v éře digitálního byznysu.
Mindset orientovaný na růst v sobě nese myšlenku, že nové schopnosti budou rozvíjeny prostřednictvím chytrého učení, dobré strategie a v neposlední řadě i kolektivních poznatků. Pokud se to podaří, firemní kultura bude odolná i v době, kdy se setká s neúspěchem.
- Přeplánovanost
Digitální transformace je více o činech než jen o plánování. Organizace se totiž mohou snadno dostat do nekonečného kolečka debat, které ve svém důsledku budou celou transformaci brzdit.
Aby se tento stav co nejvíce eliminoval, firmy by měly na každé úrovni alespoň částečně přijmout startupové myšlení. To znamená, že místo plánování budou více experimentovat. Tento proces míří na rychlé vytvoření alespoň minimálně životaschopného produktu (tzv. minimum viable product), který může být nabídnut zákazníkům. Pomocí jejich zpětné vazby jej půjde dále postupně rozvíjet.
- Technocentrický přístup
Firmy by si měly dávat pozor na to, aby příliš nezabředly do hledání přelomové věci, která by měla potenciál změnit celý trh. Měly by se místo toho zaměřit na to, jak mohou změnit trh s již dostupnými technologickými nástroji, které jim jsou už nyní k dispozici.
Transformace totiž nikdy není o hledání tzv. next big thing, která ovlivní trh. “Pomocí technologických nástrojů společně vymýšlejte řešení, jak lze dělat věci, které nikdo předtím nemohl udělat,” uvedl Raskino.
- Kulturní slepota
Firemní kultura je jednou z největších bariér pro rozvíjení digitální transformace. Je vnímána jako velká, těžkopádná a s nízkou tendencí ke změně. Definujte účel společnosti, co přináší světu, ale také to, s jakým přesvědčením lidé přicházejí každý den do práce. Zkuste využít tzv. culture hacks, některé z nich se dají zavést během 48 hodin a opravdu mohou bariéry snadno přeměnit na akcelerátory celé změny.