Pandemická krize akceleruje rozvoj českého průmyslu, myslí si špičky byznysu

I v době pandemie se dají konat konference, samozřejmě díky digitálním technologiím. Jedna taková proběhla v Česku nedávno pomocí live streamu, kterého se účastnilo přes 100 lídrů byznysu a více než 6000 vzdáleně připojených účastníků. Řešilo se na ní i to, jak dopady viru Covid-19 ovlivní český průmysl.

Diskuse Anti-Panic Conference se zúčastnili představitelé české byznysové komunity, například Taťána le Moigne, šéfka českého Googlu, Tomáš Salomon, šéf České spořitelny, Tomáš Šebek, zakladatel uLekare.cz, viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar, šéf Alzy Tomáš Havryluk a další.

Akci spoluorganizoval kreativní producent Yemi A.D. a během 2hodinové debaty moderované Filipem Horkým z Livesportu vystoupili zmínění řečníci se svými příspěvky, na které pak mohla přímo reagovat celkem stovka vybraných zástupců českých firem a odborníků, kteří významně ovlivňují dění v Česku.

Z ankety mezi nimi mimo jiné vyplynulo, že současná krize nakonec spíše akceleruje změny v českém průmyslu, a to většinou směrem k robotizaci a digitalizaci.

Co během live stream konference na toto téma zaznělo?

Taťána le Moigne z Googlu považuje nynější období za zlomové, kdy se bude hovořit o době „před Covidem a po Covidu“. Současně připomíná příležitost ke skokové transformaci a efektivnějšího využití digitálních nástrojů nejen ve firemní sféře, ale také například ve školství. Zároveň příznivě zhodnotila postoj Čechů:

„Doba vygenerovala velké množství pozitivních příkladů. Jsme svědky obrovské energie, solidarity, disciplíny, lidskosti, akceschopnosti, kreativity a praktičnosti. Češi se předvádějí v nejlepším možném světle, mám kontakty s kolegy z jiných zemí. Nemáme se za co stydět a jako národ se s tím vyrovnáváme velmi dobře.“

Český průmysl potřebuje modernizaci, robotizaci, automatizaci. Býval a stále je poměrně konzervativní. Jsem přesvědčen, že tato krize ten blahodárný proces dramaticky urychlí.

Radek Špicar, Svaz průmyslu a obchodu ČR

Směrem posílení skrz technologie se ve svých úvahách vydal i Tomáš Šebek se svým projektem uLekare.cz, jehož prostřednictvím propojuje lékařské konzultace na dálku s možností virtuální čekárny bez nutnosti „vysedět“ si své pořadí přímo ve fyzické ordinaci. Šebek pak vidí prostředky k řešení krizové situace zejména ve spolupráci, která přinese v důsledku užitek všem, čehož příkladem je platforma Spojujeme Česko.

Tomáš Salomon z České spořitelny hovořil o zásadní akceleraci rozhodování o změnách i jejich samotné realizaci a vyslovil přání, aby se tyto pozitivní rysy přenesly i do nového „normálu“. „Systém na odklad splátek se zapojením digitálního robota jsme vyvinuli a nasadili během týdne. Jindy bych to viděl na půl roku možná déle. Jsou to nádherné příklady toho, co se dá.“ uvedl.

Radek Špicar zastupující Svaz průmyslu mluvil o šanci ke zrychlené adopci Průmyslu 4.0 či jeho složek a důležitosti orientace státu primárně na podporu řešení, výroby a dodávek od českých podniků místo překotného dovozu ze zahraničí, jenž neposouvá možnosti domácího výrobního sektoru ani jeho plné využití. Podle jeho slov české firmy napříč obory předvádí úžasné věci.

„Pověst českého byznysu to výrazně zlepší. Máme nabídky od desítek firem, které chtějí pomáhat, přispět. Český průmysl potřebuje modernizaci, robotizaci, automatizaci. Býval a stále je poměrně konzervativní. Jsem přesvědčen, že tato krize ten blahodárný proces dramaticky urychlí.“

Vít Šubert z Unicorn Attacks vysvětlil důležitost pomoci malým a středním firmám, kde nejsou majitelé ani manažeři školení a trénovaní v oblasti leadershipu, krizového managementu ani agilního marketingu.

„Z toho může vyplývat řada špatných rozhodnutí pod vlivem paniky vyvolané médii a okolnostmi, která však mohou mít následný fatální dopad na jejich byznys s mnohem negativnějšími dopady než je samotná krize způsobené koronavirovou situací.” varoval.

Live stream diskuze Anti-Panic Conference.

Tomáš Havryluk z Alza.cz, která každoročně před Vánocemi zvyšuje mnohonásobně průtok objednávek i personálu a krizové řízení je tak pro ně standardem řekl:

„Svět po Covidu bude odlišný od toho starého. Pro někoho bude lepší, pro někoho bohužel horší, v každém případě nezbývá, než se otevřít tomuto faktu, zamyslet se nad tím, jak se nové uspořádání dotýká každého z nás jako jednotlivce nebo byznysu a začít pracovat na rychlé adaptaci, protože rychlost adaptace je klíčem k přežití. Zároveň zdůraznil, aby ve jménu řešení krizové situace nebyla ohrožena samotná demokracie a mechanismy, které ji chrání.”

Tanja Vainio, ředitelka globální skupiny ABB Robotics Tier 1, která pochází z Finska a v současnosti žije i s rodinou v Praze, kladla důraz na dlouhodobou strategii a zodpovědnost lidí ve vedoucích pozicích dobře komunikovat svým týmům současné změny v souladu s dlouhodobým dopadem.

„Je na nás, abychom doručili lidem to správné sdělení a motivovali je. Náš obor robotiky je odvětvím budoucnosti a právě zažívá revoluční pokrok. Jsem ráda, že mohu být u toho a věřím, že i zde najdeme pro současnou situaci řešení.”

A Petr Rokůsek, zakladatel Nano Energies, se opřel do lídrů, kteří současné situace zneužívají pro vlastní prospěch a zdůraznil význam decentralizace:

„Vidíme, že změny zespoda fungují, jako je tomu třeba ve školství, zatímco změny zeshora často kolabují, protože ta rutina v rychle měnícím se světě už nemá sílu.”