Gartner: Třetina největších hráčů v globálních dodavatelských řetězcích přesouvá své aktivity z Číny

Až 33 % lídrů z oblasti globálních dodavatelských řetězců přesunulo své outsourcingové a výrobní aktivity mimo Čínu. Nebo to v následujících dvou či třech letech plánuje udělat. Data vyplynula z průzkumu poradenské společnosti Gartner, který mimo jiné ukázal, že pandemie koronaviru otřásla globálními dodavatelskými řetězci.

Globální dodavatelské řetězce zaznamenaly otřesy již dlouho před nástupem pandemie COVID-19. „V letech 2018 a 2019 upozornila obchodní válka mezi USA a Čínou lídry dodavatelských řetězců na slabiny jejich globalizované dodavatelské sítě. Vedla k pochybám o vhodnosti výrazně outsourcovaných, koncentrovaných a provázaných sítí,” vysvětluje Kamala Raman, ředitelka výzkumu Gartner Supply Chain Practice. Řetězce se podle ní nově zaměřují na odolnost dodavatelské sítě a regionálně uspořádanou výrobu. “Je to ale změna, která něco stojí,“ dodává.

Průzkum „Weathering the Supply Chain Storm“ uskutečnila výzkumná a poradenská společnost Gartner mezi 260 lídry z oblasti dodavatelských řetězců během února a března 2020. Respondenti byli vybráni napříč odvětvími včetně high-tech, průmyslové výroby, potravinářství a výroby nápojů. Pocházejí ze Severní a Jižní Ameriky, EMEA a APAC regionů.

Celní tarify v Číně  jsou strašákem většiny dodavatelských řetězců

Po desítky let byla Čína destinací pro kvalitní a levnou výrobu – etablovala se coby hlavní zdroj prakticky pro všechna významná průmyslová odvětví. Výzkum Gartneru ale ukázal, že rozdíl mezi počtem firem, které plánovaly v Číně výrobu rozšiřovat, a těmi, jež chtěly výrobu převést jinam, se v roce 2019 zmenšil na minimum. Důvodem byly celní tarify. 

“Zjistili jsme, že cla zavedená americkou a čínskou vládou během několika posledních let zvýšila náklady v dodavatelských řetězcích o více než 10 % u 40 % organizací. A u čtvrtiny respondentů bylo navýšení nákladů ještě vyšší,“ vysvětluje Kamala Raman. Populárními alternativními destinacemi jsou podle ní Vietnam, Indie a Mexiko. “Je tu ale i druhý hlavní důvod, proč přesunout obchodní aktivity mimo Čínu – snaha učinit dodavatelské sítě odolnějšími,“ dodává.

Just-in-case nebo just-in-time?

Jen 21 % respondentů v průzkumu uvádí, že mají vysoce odolnou dodavatelskou síť. To znamená, že mají dostatečný vhled a jsou schopní rychle měnit dodavatele, výrobce či distribuční kanály. Plných 55 % řetězců ale přiznává, že očekává vysoce odolnou síť až během příštích dvou tří let coby reakci na otřesy, jako byly brexit, celní válka či pandemie koronaviru. 

Odolnost má ale svou cenu. 58 % respondentů potvrzuje, že odolnější síť znamená vyšší strukturální náklady. „Nacházíme se na křižovatce způsobu, jakým jsou vyhodnocovány globální dodavatelské řetězce. Proti sobě stojí just-in-time systémy navržené pro maximální provozní efektivitu a just-in-case plány zdůrazňující plánování a přípravu řady možných scénářů,“ dodává Kamala Raman. Lídři odpovědní za dodavatelské řetězce se podle ní musí rozhodnout, jak kvantifikovat rizika ve srovnání s jinými cíli, jako jsou nízké náklady.

Dodavatelské řetězce míří blíže k zákazníkům

Plná čtvrtina respondentů uvádí, že již uskutečnila regionalizaci či lokalizaci výroby tak, aby ji posunula blíže k místu poptávky. Přestože regionální dodavatelské řetězce mohou být dražší, protože do nich vstupují další hráči nebo roste jejich celková složitost, umožňují zároveň omezit prodlevy a výpadky v dodávce zboží. „Podniky na Západě budou muset zvážit nové druhy automatizace ve výrobních provozech, aby mohly snížit cenu regionální či domácí výroby. Některé firmy mohou zvolit kompromis – například výrobu dílů v Asii a finální montáž blíže zákazníkovi,“ uzavírá Kamala Raman.