Regulace bikesharingu dle Prahy: 1000 korun za každou koloběžku, pokuty jezdcům za špatné parkování, omezení rychlosti až na 6 km/h nebo konec křiklavých barev v ulicích

Server Dibigiz.cz má k dispozici pracovní verzi návrhu nového memoranda o rozvoji služeb sdílených kol, neboli bikesharingu. Jeho podpis se ale odkládá s ohledem na chystanou novelu zákona v poslanecké sněmovně, která ve finále může přinést tvrdší regulační podmínky. Pojďte se ale podívat, s čím konkrétně Praha provozovatele návrhem memoranda na jaře oslovila a jak si tedy představuje budoucnost bikesharingu.

Zatímco města po celém světě obzvláště v době pandemie řešila, jak co nejvíce rozšířit cyklistickou dopravu v ulicích, aby lidé nemuseli tolik využívat z pohledu nákazy rizikové MHD, Praha právě v tuto dobu vyjednávala s provozovateli sdílených služeb návrhy nové regulace.

Jedná se o druhé memorandum o rozvoji služeb sdílených kol, které Praha dojednává se všemi hlavními provozovateli jako jsou elektrické koloběžky Lime, česká bikesharingová služba Rekola, další české služby Nextbike a Revolt nebo také karlínský Homeport, který se ale z Česka mezitím v podstatě stáhl. První memorandum bylo podepsáno na podzim 2018, podpis toho druhého se ale nakonec trochu pozdrží.

“Návrh memoranda stále připravujeme. První návrh byl k připomínkám rozeslán všem provozovatelům na území hlavního města. Nyní je však v Parlamentu ČR návrh novely zákona č. 111/1994 Sb., která v případě schválení umožní zavedení silnější regulace než je memorandum. I proto jsou práce na memorandu pozastaveny do doby vyjasnění dalšího vývoje legislativy. Rozhodnutí očekáváme do konce léta,” osvětlil současný stav už v květnu na dotaz Digibizu mluvčí magistrátu Hlavního města Prahy Vít Hofman. 

Elektrické koloběžky amerického startupu Lime v ulicích Prahy.

Server Digibiz.cz měl možnost do pracovní verze s označením “seznam závazků provozovatele mikromobility pro memorandum 2020”, kterou magistrát na začátku března rozeslal provozovatelům bikesharingových služeb, nahlédnout a má ji k dispozici. Všichni oslovení provozovatelé měli první připomínky k návrhu poslat do konce března. S některými závazky bez výhrad souhlasili, nad některými se ale dle informací Digibizu pozastavili. Abstrahujíc od finální podoby memoranda, jejíž dojednávání nyní stojí v rámci čekání na poslaneckou sněmovnu, se pojďme podívat na to, jak si Praha představuje (nebo alespoň v březnu představovala) budoucí podobu bikesharingu v jejích ulicích.

Vybrané podmínky z pracovní verze memoranda rozeslané provozovatelům bikesharingových služeb:

Magistrát v návrhu memoranda klade provozovatelům na srdce klasické podmínky, čímž je například požadavek na neustálý apel provozovatelů na uživatele, aby nejezdili po chodníku, pod vlivem alkoholu, ve dvou na jednom stroji, nebo aby odkládali sdílené dopravní prostředky tam, kde smí či nepřekáží ve veřejném prostoru. 

Praha v tomto ohledu také logicky požaduje, aby “provozovatel byl povinen zřídit kontaktní místo pro hlášení vozidel obecní mobility stojících v rozporu s právním předpisy a dále defektních vozidel obecní mobility.” Chce se zároveň vyhnout tomu, aby koloběžky parkovali u významných kulturních památek nebo parcích jako je Vítkov, Petřín, Letenské sady nebo Stromovka.

Zároveň se v pracovní verzi píše, že “odstranění respektive přeparkování nevhodně stojícího vozidla obecní mobility (např. znemožňující průchod či průjezd ostatních uživatelů veřejného prostoru) musí proběhnout do 2 hodin (v pracovní dny od 6 do 18 hodin) a do 6 hodin mimo stanovenou dobu od nahlášení.

Mimo další také Praha chce, aby se provozovatel zavázal, že “v případě špatně zaparkovaných vozidel obecní mobility a jejich následné přemisťování bude zakázáno používat jakékoliv výstražné zvukové a nebo světelné či jiné signály, které by obtěžovali veřejnost.” Z pohledu města a obyvatel jde opět o logický požadavek, který se ale příliš nemusí zamlouvat provozovatelům. Nejvíce vandalismu či nekalého přemisťování koloběžek se totiž děje právě v noci a zvukový či světelný alarm je kromě zablokování kol jednou z možností ochrany.

Třecí plochy pak přicházejí v dalším z požadavků, kde se píše: “Hl. m. Praha si může stanovit požadavky na vzhled vozidel obecní mobility včetně barvy k zabránění rušivých prvků ve veřejných prostranstvích.” Jinými slovy by to znamenalo, že by se  provozovatelé bikesharingových služeb museli vzdát svých charakteristických barev a označení, které patří do identity jejich značky.

Je obtížné si představit, že by na to byť jen jeden provozovatel přistoupil, barva totiž patří k základním rozlišovacím prvkům těchto služeb (růžová Rekola, zelené Lime, zelenkavý Freebike, modrý Nextbike, žlutočerný Revolt…).

Křiklavě zelenkavá kola českého Freebiku už v pražských ulicích nespatříte. Firma se z metropole stáhla a soustředí se na zahraničí.

Za povšimnutí stojí i tzv. zpomalovací zóny, v kterých by elektrická kola a koloběžky měly automaticky zpomalit pod 5,9 km/h. Někteří provozovatelé se ale obávají toho, že náhlé zpomalení prostředku může překvapit samotného jezdce, který pak může ztratit kontrolu nad prostředkem.

A na závěr některé finanční částky, které se objevily v návrhu nového memoranda:

V něm se například píše, že ´”poskytovatel bude hl. m. Praze přispívat finanční částkou 1 000 korun za každé poskytované vozidlo obecní mobility na rozvoj dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu.” Z pohledu měst na starém kontinentu by se jednalo v podstatě o unikát.

Finančním plnění nebo spíše postihům by se ale nevyhnuly ani samotní uživatelé, kteří by porušovali zejména pravidla odkládání koloběžek. Konkrétně:

“Při parkování v tzv. červených zónách, bude poskytovatelem účtována uživateli pokuta ve výši 10 € – 250 Kč.

• Při zanechání vozidla obecní mobility v tzv. no-lock zóně, bude poskytovatelem účtována uživateli peněžitá pokuta ve výši 20€ – 500 Kč

• Při zanechání vozidla obecní mobility mimo povolenou/schválenou zónu a mimo poskytovatelem určené místo bude poskytovatelem účtována uživateli peněžitá pokuta ve výši 20€ – 500 Kč”

To jsou jen některé výňatky z prvního návrhu memoranda, které provozovatelé připomínkovali, a tak se tento pracovní návrh s největší pravděpodobností do finálního podpisu změní. Základní představy o mantinelech budoucí regulace jsou ale jasně načrtnuty. 

Pandemie snížila počet sdílených kol a koloběžek v Praze. Do Česka ale mezitím vstoupily například koloběžky od Boltu, které se nedávno představily v Olomouci.

Ale i pokud memorandum bude nakonec podepsáno, prozatím není nijak právně závazné. O tom jsme se přesvědčili už loni na podzim, kdy Praha vypověděla první memorandum z podzimu 2018 americké společnosti Lime kvůli dlouhodobým sporům o jeho plnění. Pro Lime to ale fakticky nic neznamenalo, počet jeho elektrických koloběžek v ulicích pražské metropole razantně snížila až pandemie a dnes jich tu stále jezdí zlomek oproti loňským 1500 kusů

Do toho se Freebike se svými zelenými koly mezitím i po zhlédnutí prvotního návrhu nového memoranda rozhodl, že se tímto způsobem nebude podílet na rozvoji bikesharingu v Praze a raději se bude soustředit na metropole jako je Londýn nebo Paříž, kde jsou v jeho očích radní spolupráci více nakloněni. Freebike sem přitom naplno vstoupil teprve loni, kdy v Praze rozmístil 500 kol. Teď se v rámci Prahy stahuje opět jen do “domovského” Karlína.

Sdílených prostředků je tedy letos v ulicích Prahy o poznání méně, což ale zřejmě nebude setrvalý stav. Do Česka mezitím vstoupily koloběžky od Boltu (dříve Taxify), které se před pár týdny představily v Olomouci.

https://digibiz.cz/primator-prahy-zdenek-hrib-chystame-intermodalni-navigacni-system-i-dobijeni-elektrovozu-z-lamp/