Václav Muchna (Y Soft): Plná digitalizace velkých firem bude trvat ještě desítky let
Přední globální hráč na poli správy tisku a digitalizace dokumentů, společnost Y Soft, už téměř 20 let pomáhá firmám digitalizovat jejich procesy. Podle jejího zakladatele Václava Muchny je ale vidět, že firmám bude přechod k plné digitalizaci trvat ještě minimálně desítky let. V rozhovoru pro Digibiz.cz vysvětluje proč.
Brněnská společnost Y Soft se během dvou dekád svého fungování stala předním globálním hráčem na poli správy tisku a digitalizace dokumentů. Dnes se ale dívá například i do segmentu 3D tisku nebo IoT, velkým tématem je pro ni ale digitální transformace firem. “Digitální transformace je dnes naší hlavní náplní. Naše vize je stavěná na přechodu mezi papírovým a digitálním světem,” říká v rozhovoru pro Digibiz.cz zakladatel společnosti Václav Muchna a hned nato dodává, že digitální transformace firem neproběhne přes noc. Obzvláště u těch velkých půjde minimálně o desítky let.
“Očekáváme, že v průběhu 10 až 20 let nedojde ke kompletní digitalizaci velkých společností,” říká muž, který Y Soft založil v roce 2000 a v loňském fiskálním roce jej poprvé dovedl k tržbám převyšujícím jednu miliardu korun.
Na tom se z 20 procent podílí prodej hardwaru, z 35 procent prodej softwaru novým zákazníkům a zbytek jsou navazující služby jako implementace, údržba či upgrade licencí.
Hardware vám generuje nejmenší podíl tržeb, pro software a návazné služby je ale určitě důležitou nohou?
Hardware není důležitý finančně, protože je to pětina obratu a pochopitelně nejméně zisková část obratu. Ale je důležitý strategicky, protože je pro nás konkurenční výhodou. Je to něco, čím se dokážeme odlišit.
A je to i konkurenční bariéra, protože dělat hardware je složité. Když budete vyvíjet software, tak v uvozovkách student jako já před dvaceti lety si založíte firmu, nic extra dalšího k tomu nepotřebujete. Ale k hardwaru potřebujete jiný typ znalostí, výrobu, logistiku, nákup… Je to finančně, prostorově i procesně náročné. Zkrátka děláte spoustu jiných věcí než jen byznys a vývoj.
Y SOFT
Y Soft poskytuje chytrá podniková řešení pro moderní digitalizovaná pracoviště v oblastech enterprise firem, malých a středních podniků a ve vzdělávacím sektoru, díky čemuž organizace fungují efektivněji. Hlavní produkt Y Softu, platforma YSoft SafeQ, pomáhá zákazníkům řídit, optimalizovat a zabezpečit tisk i digitalizaci dokumentů. Brněnská firma posledních pět let nabízí i řešení pro 3D tisk. Soustředí se na segment vzdělávacích institucí, kde nabízí unikátní propojení technologie 3D tisku s komplexním nástrojem pro řízení a účtování tisku. Y Soft vznikl v roce 2000 a v loňském fiskálním roce končícím posledního června poprvé překonal tržby ve výši jedné miliardy korun. Společnost sídlí v Brně, celosvětovou sítí poboček pak pokrývá Severní a Latinskou Ameriku, Evropu, Blízký východ a Afriku a region Asie a Pacifiku včetně Austrálie.
Zároveň jde o věc, na které stavíme naši venture nohu, kde se snažíme podporovat startupy, které kombinují software a hardware v oblasti B2B. Což je třeba i z toho důvodu, že dnešním velkým buzzwordem je IoT (internet věcí), což je přesně doména, která kombinuje právě software a hardware.
Když se podíváme na služby, co po vás firmy nejvíce nyní poptávají?
Tradičně jsme začínali u tisku, kde jsme se zaměřovali na zabezpečení a sledování nákladů. Což je vlastně první základní krok k digitalizaci, protože si potřebujete zmapovat, kolik, kdo a co tiskne. Pak jsme se posunuli do sféry skenování a digitalizace. Dnes se posouváme do řízení 3D tisku. Hodně jsme se ale posunuli od čistého tisku směrem k digitální transformaci.
Ta je dnes naší hlavní náplní a naše vize je stavěná na přechodu mezi papírovým a digitálním světem. Očekáváme, že v průběhu 10 až 20 let nedojde ke kompletní digitalizaci velkých společností.
Proč si to myslíte?
Kdyby to bylo tak jednoduché, už by se to dávno stalo. Technologicky tam jsme, je to vše o komplexnosti procesů. Složitost byznysu a provázání na další věci je velkou bariérou.
Komplexita spočívá v tom, že na tisk je navázáno strašně moc různě provázaných a navazujících procesů. A je složité vzít jednu část a z toho všeho ji vyjmout.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Je to hezky vidět na příkladu bank. Člověk má pocit, že banky jsou digitalizované. Realita je ale taková, že je digitalizovaný jen frontend na uživatele. Cokoliv se stane za jejich webem, je manuální a papírové.
A předělat to je složité. Říká se, že jediný způsob, jak lze digitalizovat banku, je založit novou vedle, která je digitální od nuly, a postupně tam přenášet byznys. Asi to půjde, ale bude to trvat těch 20 let.
Zrovna banky jsou v tomto ale hodně specifické, například kvůli regulacím…
Každá velká firma je specifická, každá má za sebou určitou komplexitu. Jiné segmenty jsou zase výrazně složitější produktově a tak dále.
My zkrátka jako firma vizionářsky nevěříme tomu, že se firma překlopí z papírové na digitální přes noc. Je to proces, který bude trvat desítky let.
Z jakého důvodu?
Například z toho, že každý proces mají evidovaný v papírové i digitální formě. Představte si, že budete mít například nějakou žádost, kterou si vytisknete z intranetu, podepíšete ji, někomu ji předáte, ten ji připodepíše, naskenuje a pošle někam dál.
Když takový proces budete mít jen v papírové formě, tak když pomineme falzifikáty, budete vědět, co je originál. Když mi ale vznikne i virtuální kopie, těžko se pak určuje, který dokument je opravdu pravý. Obě formy si totiž žijí vlastním životem, a zatímco jedna může být připodepsána někým dalším, druhá ne. A jak se pak určí, která je ta pravá? To se v čistě digitálním, ani čistě papírovém světě nestane.
A co řešení v podobě digitálního podpisu?
To by tu musely fungovat certifikované digitální podpisy, které zde většina občanů nemá. Naší vizí je dodat identifikační prvky a pokrývat firmám celý tok dokumentů tak, aby si dokázaly zjistit, jestli někde jinde neexistuje jeho novější verze. Ale k tomu musíte každý dokument umět jednoznačně identifikovat.
Ale chceme umožnit firmám přepínat se mezi papírovým a digitálním světem, aby mohly postupně digitálně transformovat.
Proč by to mělo trvat desítky let?
My si to myslíme. Ale existuje i druhá skupina, která říká, že vše bude do pár let digitální. To už ale slýchávám od té doby, co jsme Y Soft založili, tedy už 20 let.
Když si vyhledáte první prorocké tvrzení o plně digitální kanceláři, zjistíte, že se datuje do 80. let minulého století. Tehdy Xerox mluvil o tom, že za 20 let tu bude první plně digitální kancelář. A 40 let poté stále není.
Kde ve světě jsou v tomto nejdál?
První vlaštovky jsou v severských zemích, kde vlády ambiciózně vyhlásily zákaz používat tiskárny od roku 2023. Jsem strašně zvědavý na to, až to nastane.
A jsem strašně zvědavý, jestli Evropa naplní emisní cíle, které má, a přestane tisknout. Sice myslím, že to tam směřuje, to vlastně víme už od začátku, ale také za tu dobu víme, že to není tak rychlé. A podle nás ani nebude.
Narážíme na to jedině u nově založených firem. A i tam bojují s tím, že interagují s okolním světem, který není plně digitální. Takže občas i tak potřebují jak mi říkáme digitální onramp, což je skenování.
A jak je na tom s digitalizací Y Soft?
Nazval bych to postupnou digitální transformací. V Česku jsme limitovaní tím, že například věšina HR agendy musí být na papíře. Nemusí to tak být pouze v případě, že každý zaměstnanec bude mít certifikovaný digitální podpis. To ale znamená po každém chtít, aby šel na poštu s občankou, USB klíčenkou s certifikáty a vše si vyřídil. To ale po každém zaměstnanci nemůžete chtít. A ve chvíli, kdy to nemáte, tak mzdové výměry a další pracovní dokumenty musí mít tvrdý podpis. Tak to prostě je.