Re-commerce na vzestupu. Značkám nahrávají nízké ceny, stále ale musí pracovat na destigmatizaci zboží z druhé ruky
Secondhandový byznys roste. Potvrzují to čísla zahraničních i českých značek. Zákazníky ke koupi motivuje především cena, udržitelnost je až na druhém místě. Pro řadu lidí je ale zboží z druhé ruky stále tabu, a značky se ho proto snaží zbavit nálepky druhé kategorie. Precizně zvládnutým a jednoduchým procesem vracení se pak snaží lidi motivovat k posílání věcí do oběhu. Využívají k tomu spolupráci s e-commerce i peníze investorů, kteří v novém trhu vidí potenciál. Není divu, re-commerce značky podle žebříčků patří k těm nejrychleji rostoucím na trhu.
Potenciál re-commerce roste. Kdo vsadil na zboží z druhé ruky, toho čekají zlaté časy. I tak by se dala interpretovat poslední čísla, která ukazují, že během příštích pěti let se podíl na trhu re-commerce v rámci EU zvýší z 10 % na 14 %. V roce 2021 podle průzkumu Cross-Border Commerce byl trh se zbožím z druhé ruky oceněn na 75 miliard eur a očekává se, že do roku 2025 vzroste na 120 miliard eur, tedy o 60 %.
Mezi největší hráče v Evropě patří americké Etsy, litevský Vinted a francouzský Back Market. Trhu, kterému původně vévodily bazarové portály bez konkrétního zaměření s desítkami různých kategorií zboží, nyní vzniká konkurence se zaměřením na konkrétní odvětví. Největší zastoupení v rámci re-commerce má segment módy následovaný elektronikou.
V oblasti re-commerce jsou aktivnější obecně více vyspělé země, především západní Evropa nebo Skandinávie. Odtud pochází například Swappie, prodávající repasované chytré telefony – to potenciál re-commerce potvrzuje.
„Nejvyšší nárůst jsme zaznamenali v roce 2020, kdy se díky expanzi na nové trhy podařilo oproti předchozímu roku zvýšit tržby o více než 220 % z 34 milionů dolarů (721 milionů Kč) na 110 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč),“ uvádí za Swappie Simona Sedlárová, regionální manažerka pro Česko a Slovensko.
Českých projektů v rámci re-commerce je zatím jen poskrovnu. Jedním z největších a nejrychleji rostoucích hráčů na trhu je knižní secondhand Knihobot. Vloni vyrostl o 140 % a aktuálně každý měsíc dosahuje obratu přes 20 milionů měsíčně, což je v praxi více než 100 tisíc knih vrácených do oběhu.
Zákazníky ke koupi z druhé ruky motivuje především cena
Jako hlavní faktory růstu se zdají být dva důvody – nízká cena a udržitelnost.
Podle společnosti Kantar, která pro Swappie v roce 2022 prováděla průzkum, mezi hlavní motivaci Čechů při nákupu repasovaného telefonu patří zejména úspora financí. Životní prostředí je ale hned na druhém místě. Podobnou zkušenost má i Knihobot.
„Podle naší zkušenosti většina zákazníků u nás nakupuje především kvůli širší nabídce než v běžných knihkupectvích nebo kvůli ceně, udržitelnost je bližší spíše mladší generaci, která už nemá takovou tendenci věci hromadit,“ uvádí Dominik Gazdoš, CEO Knihobotu.
Motivace je v re-commerce důležitá i na straně dodavatelů – tedy lidí, kteří jsou ochotni poslat své věci dál, k dalšímu využití. V Knihobotu se proto snaží motivovat lidi ke změně přístupu a vztahu k věcem.
„Generace prarodičů a potažmo i rodičů, která zažila nedostatek, byla zvyklá střádat kde co. My chceme ukázat, že hromadění v některých případech nemá velký smysl. Ano, je fajn věci zbytečně nevyhazovat, ale nemůže nás brzdit to, že jich budeme mít tolik, že už na jejich využití nikdy nedojde, a přitom by mohly posloužit někomu jinému,“ komentuje Dominik Gazdoš.
Firmy úspěšně zbavují zboží nálepky druhé kategorie
Motivaci nakoupit z druhé ruky ale ovlivňuje také to, jak se k použitým věcem staví společnost jako taková. Zatímco auta z druhé ruky kupují lidé běžně, ke koupi spotřebního zboží se řada z nich stále staví rezervovaně. Zpravidla si nejsou jisti kvalitou věci. Hráči se tedy snaží předsudky vůči věcem z druhé ruky vyvracet. Kladou důraz na kvalitní nafocení a popsání produktu, jak ale zmiňuje Swappie, ne vždy to zákazníkům stačí.
„Specifikum elektroniky je to, že veškeré závady bývají běžnému oku zpravidla skryté, čímž se spotřebitelé nechtějí během používání zabývat a řada z nich tedy raději sáhne po novém zboží. I proto jsme ve Swappie vyvinuli proces důkladného interního testování každého telefonu, abychom mohli zákazníkům zaručit, že se s problémem setkávat nebudou. Díky tomu, že telefony přímo kontrolujeme a opravujeme, tak můžeme poskytnout 12měsíční záruku,“ popisuje Simona Sedlárová.
Podle průzkumu agentury Kantar z tohoto roku pak více než třetina spotřebitelů (33 %) uvedla jako důvod, proč si raději kupují nový telefon, stav baterie, dále funkční kvalitu nového telefonu (42 %) a absenci známek opotřebení (26 %).
Ukázat lidem, že i věci z druhé ruky mohou být kvalitní, je velké téma také pro Knihobot. „Zákazníky se snažíme informovat o tom, že knihy u nás prochází výběrem a je o ně dobře postaráno po celou dobu prodeje. V rámci příjmu knihy důkladně procházíme, takže čtenáři mohou mít jistotu, že je nepřekvapí knihy ani podtrhané, ani s nejmenším náznakem plísně. Chceme, aby kniha z druhé ruky byla takovou samozřejmostí, že se ji lidé nebudou stydět dát jako dárek,“ komentuje Dominik Gazdoš a dodává, že řada knih k nim dokonce dorazí, aniž by byla rozbalená.
Knihy k nerozeznání od těch z knihkupectví pak Knihobot označuje štítkem „jako nová“, přičemž tyto tituly tvoří už přes 25 % jeho nabídky. Zákazník tak na první pohled pozná, po jaké knize sáhnout jako první.
Po bazarech nastupuje éra secondhand e-shopů
Nákupům zboží z druhé ruky pomáhá také zjednodušení nákupního procesu, které firmy staví na roveň e-shopům. Rychlost a spolehlivost dopravy i možnost reklamace nabízí zákazníkům standard, na který jsou zvyklí.
Oproti e-commerce ale musí re-commerce ladit procesy i na straně dodavatelů a mít perfektně zvládnutý příjem zboží. Nemůže počítat s pravidelnými dodávkami a přísun nového zboží je zcela závislý na tom, jak jsou lidi motivováni poslat věci dál. Odradit je od toho mohou i zdánlivé maličkosti. Třeba nutnost zboží balit nebo jej někam nosit.
Podle letošního průzkumu, který Swappie vytvořilo ve spolupráci s agenturou Kantar, téměř polovina (47 %) dotazovaných respondentů odpověděla, že o možnosti prodat svůj starý iPhone sice vědí, ale že o tom neuvažují. Důvodem je například to, že mají pocit, že je proces moc náročný na to, aby se jím zabývali. V současné době by prodej svého starého chytrého telefonu do internetového obchodu zvažovalo 21 % respondentů.
Dobře nastavený proces výkupu je pro re-commerce jedním z hnacích motorů. Proč, vysvětluje Dominik Gazdoš:
„Odstraňování bariér směrem k dodavatelům je pro každého, kdo prodává věci z druhé ruky, úkolem číslo jedna. Čím větší je totiž objem zboží, tím větší mohou být tržby. Aby lidi věci vraceli, je nutné jim to umožnit v podstatě kdekoliv a kdykoliv. I proto jsme rozšířili sběrná místa ve spolupráci s Levnými knihami, s Rohlíkem anebo nyní nově také s Bonami.“
Potenciál re-commerce láká investory
A právě spolupráce mezi e-commerce a re-commerce je jev, který se vzhledem k růstu secondhandového odvětí bude objevovat stále častěji.
„Myslet si, že trhy budou fungovat odděleně, by byla chyba. Abychom dosáhli skutečné udržitelnosti, je třeba spolupráce. Trhy jsou provázané a mohou vzájemně kooperovat. Lidé jsou ochotni utratit za nové věci, když si vydělají prodejem staršího zboží,“ vysvětluje Dominik Gazdoš.
To, že značky si mohou být navzájem prospěšné, dokazují i jeho spolupráce s dalšími značkami, jako jsou zmiňované Levné knihy, Rohlík nebo Bonami. Knihobot díky nim zjednoduší dodavatelům vracení, značky získají nové zákazníky a ukážou, že jim záleží na udržitelném podnikání.
Rozmach re-commerce je nyní na začátku. Na základě průzkumů i zájmu investorů ale můžeme říci, že ji čeká velká budoucnost. Jen do Swappie vložili investoři 171 milionů dolarů (3,6 miliard korun) a v roce 2022 se stalo nejrychleji rostoucím startupem v žebříčku Financial Times. A pozadu nezůstává ani český Knihobot, který se vloni v žebříčku Deloitte umístil mezi nejrychleji rostoucími firmami ve střední Evropě na 15. místě a letos by rád dosáhl tržeb v hodnotě 300 milionů korun.