Dokonale seřízený zrak. Byli jsme se podívat v optice, kde digitální technologie hrají prim

Digitalizace se začíná prolínat celým zdravotnictvím a stranou nestojí ani optiky. V jedné z nich, která vsadila na moderní technologie, jsme se byli podívat.

Jeden finální záblesk a je to za vámi. Ne, nemyslíme tím návštěvu fotografa nebo úřadu, kde se při podání žádosti o nový doklad musíte nechat vyfotit. Jsme totiž v optice. Proč by vás tam fotili? To kvůli vašemu zraku. Jestli jste totiž jeden z 6 milionů lidí, kteří v Česku nosí nebo potřebují nosit brýle, pak zřejmě znáte situace, kdy vám ani ony nestačí k dokonalému zaostření na konkrétní bod.

Naštěstí jsou tu digitální technologie, které posouvají měření oka a výrobu čoček na dříve nevídané úrovně a které se čím dál častěji dostávají do vyšetřoven optiků. Jedním z nich je i Mikuláš Veselý, který nově provozuje svou optiku s názvem Oční galerie v nedávno vyrostlé kancelářské budově Rustonka hned naproti pražské zastávce Invalidovna.

A i když se to na první pohled nemusí zdát, v jejích útrobách se nacházejí ty nejmodernější optometrické technologie, které jsou dnes ve světě dostupné.

Mikuláš Veselý před svou optikou Oční galerie v kancelářském komplexu Rustonka v Praze.

Jednou z nich je i aberometr DNeye Scanner 2+ od firmy Rodenstock, která má sice sídlo a vývoj v Německu, ovšem veškerou výrobu zajišťuje v Klatovech. V Česku tedy vzniká technologicky nejpokročilejší aberometr, který je expedován do celého světa. A vlastně v něm nemá obdoby. 

“Revolučnost tohoto přístroje spočívá v měření a následném zpracování biometrických dat oka, z kterých firma následně vytvoří dokonalou brýlovou čočku na míru dle každého oka,” vysvětluje Veselý rozdíl oproti klasickým autorefraktometrům, které umí změřit jen dioptrie na dálku. Ukáže přitom na přístroj, kterého jsou v Praze dohromady jen tři kusy.

Hned nato neodmítám nabídku komplexního vyšetření mých očí a opatrně za černo-bílý přístroj usedám. Do deseti minut budu vědět nejen to, jaký je stav mé rohovky, ale také jaký mám nitrooční tlak, hodnoty opacity (čirosti), jakou hloubku předních komor a také jestli mi třeba nehrozí zelený nebo šedý zákal. To vše dohromady jiný stroj neumí.

Mikuláš Veselý při měření zraku přístrojem DNeye Scanner 2+

“Můžeme vám pak doporučit návštěvu očního lékaře. Mnoho lidí doporučené frekvence takových návštěv nedodržuje,” reaguje Veselý zatímco se očima přibližuji k přístroji. Před nimi se mi zobrazují různá barevná prostředí, nakonec i červená tečka, která se hýbe a já na ní musím zaostřovat. Přístroj mezitím veškeré změny v mém oku v reálném čase zaznamenává. 

“Do oka vstupuje svazek paprsků s měřením v tisících bodech, které skenují celé oko. Běžné přístroje mají jen jeden paprsek, který jde na sítnici, odrazí se a vrací se zpátky. Tato technologie už existuje na trhu desítky let a opakovaně se používá bez jakékoliv invence,” vypočítává Martina Veselá (s Mikulášem Veselým nejsou v příbuzenském vztahu, jde o shodu příjmení, pozn. redakce) z firmy Rodenstock.

Firma začala tento typ přístroje vyrábět už před osmi lety. Od té doby je to nejlepší, co se dá na trhu najít. 

Vyšetření skončilo a já před sebou mohu na dotykové obrazovce okamžitě vidět výsledky v názorné 3D simulaci. Vidím zakřivení rohovky, její tloušťku a další parametry, v kterých se vyzná jen vystudovaný optometrista.

“Často se v optikách stává, že měří člověk, který by měřit vůbec neměl. Na to se studuje vysoká škola. Samozřejmě ‘vysklíčkování’ se naučí, ale jak změří a následně naloží s daty, je věc druhá,” říká k tomu Veselý. 

Nakonec se ale dozvídám, že můj zrak je v pořádku a návštěva očního lékaře není nutná.

Jiní ale takové štěstí nemají a je potřeba jim pomoci brýlemi, kde nejdůležitější součástí je vždy čočka. Ta ale musí na oko sednout  co nejpřesněji. Proto vás nakonec postaví k zrcadlu pojmenovaném Impressionist, které také vyrábí v Rodenstocku. Označuje se jako centrovací věž a právě ta stojí za tím, že si vás v optice vyfotí.

“Věž klienta detailně vyfotí s brýlemi a díky tomu můžeme perfektně vycentrovat střed sklíček před zorničku, kterou pak zabrousíme. Člověk tak ve finále odchází s dokonale seřízenými brýlemi i zrakem,” vysvětluje Veselý a ukazuje data na tabletu.

A přidává konkrétní příklady přínosů této technologie. Lidi se špatným zrakem při vyšetřeních na klasických přístrojích vidí v šeru rozmazané body, s touto technologií nikoliv. A pokud si někdo na nové brýle hůře zvyká a točí se mu hlava, i to díky DNeye Scanneru v podstatě odpadá,případně se čas adaptace alespoň výrazně zkrátí. 

Všechna data se totiž následně odešlou do výroby, odkud se během několika dnů vrátí hotová brýlová čočka, která dokonale sedí na dané oko. A rychlost výroby je další z přínosů. Dříve se na čočku čekalo i tři týdny, dnes je čas třetinový. 

“Zákazník tu prostě má vše pohromadě. Od refrakce, přes měření až po samotné brýle. A když se pak opakovaně vrací, vždy jen nahlédneme do databáze a víme o jeho potřebách vše, včetně historického vývoje,” říká na samý závěr Veselý, který dokazuje, že i výroba čoček a brýlí může těžit z práce s daty a obecně s digitálními technologiemi.