Jak vidí budoucnost Pavel Kysela, generální ředitel Adastry, která je lídrem v digitalizaci? Přijde revoluce?

Ivana Karhanová | 12. 12. 2018
Jak vidí budoucnost Pavel Kysela, generální ředitel Adastry, která je lídrem v digitalizaci? Přijde revoluce?

Před 150 lety jsme nahnali lidi z polí do fabrik, nyní je potřebujeme z těch fabrik zase dostat. Ale kam?

Ačkoliv je v řádcích výše dost nadsázky, ukazují na zásadní obavu dneška: co s těmi lidmi, které umělá inteligence připraví o práci, budeme dělat? Se shovívavým úsměvem se dnes díváme na historii před 150 lety, kdy dělníci ničili stroje, protože měli za to, že díky nim skončí v bídě a bez obživy. Stejně jako dnes, kdy čelíme Průmyslu 4.0, hrají prim emoce a obavy, co bude.  Jaká je realita? Revoluce se nekoná, věci se mění průběžně a v rámci celku je vše funkční. 

Co podle vás čeká společnost v příštích 10 letech? Přijde revoluce?

PK: V průběhu celé historie zanikají jednotlivé profese a objevují se nové. Dnes se všichni budíme mobilem, dřív jsme používali budíky. Ještě předtím chodili ráno po ulicích pánové a dlouhými tyčemi klepali na okna. 

Které pozice tedy pravděpodobně zmizí a které zůstanou? 

PK: Zatímco práci lékaře můžeme v oblasti diagnostiky zčásti nahradit umělou inteligencí, sestru v nemocnici už ne. Sběr dat z různých zařízení a určení pravděpodobné diagnózy je totiž záležitostí inteligentní práce s daty. Tu můžeme přenechat “strojům” a lékař se může věnovat vysoce specializovaným činnostem, kde je jeho úsudek nenahraditelný. Péči zdravotní sestry ale pípající mašinkou nahradit nechceme, protože její úloha v péči o pacienty je zejména z emočního a sociálního hlediska nezastupitelná. 

Přinese tedy umělá inteligence revoluci a začnou hromadně zanikat pracovní místa?

PK: Už dnes, aniž si to připouštíme, pracujeme s prvky umělé inteligence a predikce běžně. Mobilní telefony jsou pokročilé počítače s kamerou a čidly - mnohonásobně výkonnějšími, než byly stolní počítače před pár lety. A uživatel nemusí být IT specialista, aby chytrý telefon dokázal používat. Ačkoliv programovat je umí jen pár lidí, zabalili jsme je do obalu, ve kterém jsou srozumitelné a přístupné téměř komukoli. A toto je hlavní trend umělé inteligence - lidé se nebudou přizpůsobovat umělé inteligenci, ale umělá inteligence se bude přizpůsobovat lidem. 

Takže tomu máme rozumět tak, že se vlastně nic zásadního neděje?

PK: V současné společnosti jdou proti sobě dva transformační trendy a my postupně přijmeme a naučíme se maximálně využívat oba. Na straně jedné budeme postupně víc a více rutinních činností nahrazovat algoritmy, které pak budeme balit do příjemné a snadno použitelné formy. Na straně druhé poroste význam činností, u nichž bude důležitá sociální interakce a kreativita, kterou nahradit nedokážeme a nejspíš ani nechceme. 
Právě Průmysl 4.0 může být nakonec katalyzátorem, který povede k růstu i dělnických platů, po kterém masivně volají odbory. S rozšířením automatizace a následným zvýšením výrobních kapacit bude jeden dělník obsluhovat ne jeden, ale třeba hned pět strojů. Poroste tím jeho přidaná hodnota, a tedy i mzda. 

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: Adastra ČR