Šéf Siemens ČR Eduard Palíšek: Digitalizace neznamená revoluci v technologiích, ale revoluci našeho myšlení

Jan Strouhal | 13. 11. 2019
Šéf Siemens ČR Eduard Palíšek: Digitalizace neznamená revoluci v technologiích, ale revoluci našeho myšlení

Firmy v Česku hovoří o digitalizaci čím dál častěji, detailní strategie digitální transformace jim ale chybí. To může vést k budoucím problémům, říká v rozhovoru pro Digibiz.cz šéf českého Siemensu a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Eduard Palíšek.

Německý konglomerát Siemens má v Česku sedm továren, které v minulých letech prošly rozsáhlou digitalizací. Příkladem je frenštátský závod na výrobu elektromotorů, kde se díky novým technologiím podařilo zvýšit produkci o 75 procent.  I proto je podle šéfa českého Siemensu Eduarda Palíška důležité se na digitální transformaci opravdu komplexně vrhnout.

“Ten, kdo hledá důvody, proč pro něj digitalizace není, čas promarní. A pokud si nezjišťuje, v čem se svět posouvá, bohužel ve výsledku negativně ovlivní celou svou firmu,” říká Palíšek, který je zároveň členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

V rámci něj se podílel i na novém programu Česka s názvem The Country for the Future, který má naši zemi vyšvihnout mezi top inovativní země v Evropě. “Revoluce, která s tím vším musí být spojená, je revoluce myšlení jako takového,” vysvětluje Palíšek v rozhovoru pro Digibiz.cz.

O průmyslu 4.0 se mluví už dlouho. Zavádění těchto technologií do praxe ale bylo spíše vlažnější. Nastává podle vás nyní přelom?

Doufejme. Z mého pohledu jdou ale implementace technologií spjatých s průmyslem 4.0 stále relativně pomalu. Raději bych je viděl rychlejší, protože se obávám, že vzhledem k měnícímu se prostředí a nastupujícímu ochlazení trhu nebudou naše firmy zcela připraveny na to, aby byly schopny reagovat. 

Tempo digitální transformace firem je podle vás tedy stále nedostatečné?

Svaz průmyslu a dopravy provedl průzkum, který se zaměřoval právě na to, v jakém stádiu implementace průmyslu 4.0 jsou, jestli jej lidé vnímají jako potřebnou věc a vůbec, jak vše mají koncepčně zpracováno. Ukazuje se, že o tom hovoří více firem, než tomu bylo v minulosti. Na druhou stranu jen asi třetina firem má implementaci připravenou na strategické bázi, kdy by měly zpracovanou konkrétní digitální transformaci. A to je zcela zásadní pro to, aby firma digitalizaci provedla s co nejmenšími ztrátami. 

Jak tedy dnešní stav konkrétně vypadá?

Celá řada firem se dnes bez digitální strategie rozhoduje pro jednotlivé solitérní aplikace. Je tu tedy velké riziko, že v  konečném důsledku, až postoupí v digitalizaci o stupeň dál, zjistí, že tyto aplikace nejsou kompatibilní s dalším krokem. Pak mají dvě možnosti, buď se musí vrátit o krok zpět a vše přeinstalovat, nebo budou muset vytvořit nákladná rozhraní pro další stupně digitalizace.

Proto firmám neustále připomínáme, aby si digitální strategii připravily, aby samy zhodnotily, jakým hrozbám na trhu jsou vystaveny, to vše aby promítly rovněž do svého plánu, do jakého cílového stavu se chtějí v horizontu pěti let dostat. A na základě této digitální strategie by měly nakonec rozfázovat kroky implementace dle svých ekonomických možností.

Digitalizace není jen pro velké nadnárodní korporace, které mají mnohonásobně více prostředků než menší firmy, a proto si ji mohou dovolit. Korporace mají výhodu v tom, že vidí o dva tři stupně dopředu, a proto do digitalizace nyní vstupují a investují do ní obrovské prostředky.

Digitalizace je i pro firmy, které už jsou dlouho na trhu, mají zastaralou výrobní základnu a podobně. Právě jim může digitalizace přinést výrazné úspory a flexibilitu vlastních procesů.

Generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

A pokud digitalizovat nebudou?

Když se podíváme na český průmysl, jedna část výrobních firem je zaměřená na produkci komponent, které se používají pro vznik finálního výrobku, což ale probíhá mimo naše hranice. Tyto firmy dříve nebo později budou konfrontovány s tím, nakolik jsou připraveny komunikovat s nadřazeným výrobním celkem, se kterým spolupracují. 

Půjde o to, nakolik budou schopny komunikovat digitálně, nakolik dokážou upravovat podmínky svých součástí tak, aby přesně odpovídaly potřebám navazujícího partnera. To je pro ně zcela zásadní.

Eduard Palíšek

Eduard Palíšek je generální ředitel Siemens Česká republika a také dlouholetým členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. Tuto funkci vykonává od roku 2015.  Eduard Palíšek se v rámci SP ČR zaměřuje především na oblast výzkumu, vývoje a inovací, věnuje se též zavádění principů konceptu Průmysl 4.0 a digitalizace v českých firmách. Dlouhodobě se zasazuje o úzkou spolupráci mezi podnikatelskou a akademickou sférou.

Siemens dodává technologie z průmyslu 4.0 i dalším firmám. Chuť firem po digitalizaci tedy nevidíte?

Samozřejmě existují firmy, které se tomu opravdu věnují. Například firma vyrábějící špičkové balicí stroje Viking Mašek, která našla naši pomoc v otázce vytvoření digitálního dvojčete svého stroje. Pomohli jsme jim simulovat chování stroje v digitálním prostředí. A díky tomu mohla tato firma výrazně zkrátit inovační cyklus.

"Česká republika by se opravdu měla posunout k vysoké přidané hodnotě, na což rozhodně má."

Na druhou stranu jsou ale i firmy, které digitalizaci považují za obtíž, případně za něco, co není potřeba. A spíše vidí svou prioritu v tom, aby sehnaly levnou pracovní sílu. Přechodně to může být zajímavé řešení, ale svět se posouvá, a kdo na tomto postaví svou budoucnost, s největší pravděpodobností později uvolní prostor úspěšnějším firmám.

Jaké jsou podle vás bariéry digitalizace?

Jde především o mentální bariéry. Říkáme, že tato revoluce není ani tak revolucí technologií, jelikož ty jsou relativně známé. To, čeho jsme dnes svědky, je více o jejich propojování, jde tedy spíše o evoluční proces.

Revoluce, která s tím vším musí být spojená, je revoluce myšlení jako takového. Většina otců zakladatelů, kteří firmy zprivatizovali nebo vybudovali na přelomu 80. a 90. let minulého století, nejsou lidé, kteří jsou digitálně nativní. Nejsou totiž z digitální generace. 

Sám na sobě ve svém věku cítím, že se neustále musím učit, co nám nový svět přináší, abych zůstal v kontaktu s realitou. Ten, kdo hledá důvody, proč to pro něj není, a nezjišťuje si,  v čem se svět posouvá, promarní čas a bohužel ve výsledku negativně ovlivní celou svou firmu.

Vláda chce nyní posunout Českou republiku do top evropských inovativních zemí v rámci programu The Country for the Future. Na této strategii jste se také podílel…

Česká republika by se opravdu měla posunout k vysoké přidané hodnotě, na což rozhodně má. Máme velmi kvalitní školství, kreativní lidi, kteří ve firmách fungují, máme relativně stabilní ekonomické prostředí, jsme bezpečná země i z pohledu investorů... Jediné, co nám brání v tom, abychom byli lepší, jsme my sami.

Musíme naše prostředí změnit tak, abychom podporovali aktivity přinášející vyšší přidanou hodnotu. A strategie Country for the Future právě tam míří.

Diskutovanou otázkou ale také je, zda nové technologie nebudou nahrazovat samotné lidi, kteří tak zůstanou bez práce. Jsou tyto obavy oprávněné?

Obavy tu existují, ale jsou z většiny živeny těmi, kteří podobným systémům nerozumí, či jim dokonce nepřejí, jsou a priori proti každé změně. 

Když se podíváte na náš frenštátský závod, kde vyrábíme elektromotory, zvýšily jsme tam produkci o 75 procent, potřebovali jsme k tomu ale o 25 procent více lidí. Není to tedy o tom, že bychom díky novým technologiím zvedly produkci a vyhodili lidi. Potřebovali jsme naopak jejich počet navýšit. 

Například o našem německém závodu v Ambergu můžeme říct, že se stejným počtem zaměstnanců, jaký tam byl před sedmi lety, dosahujeme 14x vyšší obrat. To znamená, že jestliže někdo straší tím, že lidé budou bez práce a nahradí je roboti, tak je to dle mě až vlastizrádné.

Opravdu roboti nebudou brát lidem práci?

Samozřejmě, změní se struktura. Ale ta se nezmění lusknutím prstu ze dne na den, tedy že lidé, kteří nemají digitální schopnosti, budou najednou zbyteční. Stejně jako mají firmy náběh digitalizace potenciálně v plánu, budou postupně doznívat aktivity založené na manuální zručnosti a tak dále.

TIP: Stát chce u lidí rozšířit povědomí o umělé inteligenci. Chystá osvětu přímo v regionech

Věřím tomu, že podobná transformace ekonomiky může být nerevolučního charakteru, pokud se na tom ale bude systematicky pracovat. Pak bude docházet k postupnému přerodu a přetavování kompetencí ve výrobních firmách.

K tomu je ale potřeba, aby s transformací držel krok i systém vzdělávání. Aby nová generace, která pro výrobu bude potřeba, byla nachystána na to, aby například uměla matematiku. Ze zrušení povinné maturity z matematiky jsem proto nyní trochu zklamaný.