Operátoři nás znají více, než se zdá. Telco data mají cenu zlata

Evžen Staněk | 02. 03. 2019
Operátoři nás znají více, než se zdá. Telco data mají cenu zlata

Telekomunikační operátoři mají naše životy zmapované mnohem více, než si dokážeme představit. Umí mimo jiné zjistit, kde pracujeme, s kým se stýkáme, kam chodíme na oběd, do jakých destinací a na jak dlouho jezdíme na dovolenou, zda využíváme MHD, nebo jezdíme autem. Tato data začínají mít na trhu cenu zlata. Je dobré zbystřit, zejména jste-li pracovníkem firmy, zabývající se například marketingem, nebo banky.

Operátoři v Česku uchovávají podle zákona o elektronických komunikacích data zákazníků šest měsíců, a to kvůli prevenci trestné činnosti a boji proti ní. To je naprosto legitimní a pochopitelné. Například již v roce 2017 předali operátoři podle Českého telekomunikačního úřadu oprávněným státním orgánům provozní a lokalizační údaje zákazníků v celkem 253 380 případech, což je o téměř pětinu více než v roce 2016. Státní instituce ale nejsou jediné, jejichž zájem o tato „Big Data“ enormně roste. 

Využití nebo zneužití dat? Hranice je tenká

Čína připravuje zavedení tzv. povinného sociálního kreditu, tedy skóre vyčíslujícího hodnotu každého člověka ve společnosti. Do jeho výše promluví mimo jiné to, jak člověk vychází s penězi, kde se pohybuje, jaké stránky na internetu navštěvuje, jaké zboží nakupuje. Na skóre budou mít vliv také výsledky příbuzných a blízkých. Mezi tresty za nízké hodnocení má patřit zpomalení internetového připojení nebo omezení svobody pohybu. 

Sociální kredit bude pro půl druhé miliardy Číňanů povinný od roku 2020, už ale běží pilotní programy, na jejichž základě Čína omezuje práva třeba kvůli „nevhodnému chování“ v dopravních prostředcích nebo za nesplacení dluhů. Projekt se již dotkl milionů lidí. Podle magazínu Business Insider Čína kvůli zařazení cestujících na černé listiny zablokovala miliony letů a cest vlakem. 

Nejhorší postavení mají dlužníci, kterým je kromě dálkových cest odepřeno i půjčování aut nebo online nákupy. Jejich jména a údaje jsou zveřejněny na čínském státním webu. 

Neplatíte včas za mobil? Úvěr nebude…

Bankovní i nebankovní společnosti musí podle zákona o spotřebitelském úvěru prověřit schopnost splácet každého člověka, který žádá o půjčku. K tomu nejčastěji slouží potvrzení o příjmech a výdajích, další informace mohou společnosti vyčíst z úvěrových registrů.

Některé banky začaly využívat například službu TelcoScore. Jde o číslo v hodnotě od jedné do tisíce, které odhaduje rizikovost klienta (tedy pravděpodobnost, že se v budoucnu dostane do potíží se splácením úvěru). Čím nižší číslo člověk má, tím je rizikovější. Konkrétní hodnota TelcoScore se určuje na základě dat mobilních operátorů T-Mobile, Vodafone a O₂. Jde například o informace, kolik měsíčně provoláte, jestli platíte včas, jaký typ telefonu používáte, jak často si kupujete nový nebo jak často se váš telefon pohybuje v zahraničí. Z celkem 60 dat (jejich přesný výčet není veřejný) lze sestavit obrázek o tom, jestli máte hluboko do kapsy, nebo se vám finančně vede dobře.

Od pilotních studií k Atlasu mobility

Pro využití velkých dat mají právě operátoři dobrý základ: data, která vznikají tím, jak se telefony milionů zákazníků přihlašují k různým vysílačům mobilního signálu podle toho, kde se jejich majitelé právě nacházejí. Na pilotních studiích, například v pražském metru, se již ukázalo, co všechno z nich lze vyčíst.

Teď jde pouze o to, kdo je na těchto datech schopen postavit svůj obchodní záměr. Například T-Mobile, který v tuzemsku provozuje největší síť pro mobilní telefony, spolupracuje s mateřským koncernem Deutsche Telekom na projektu Central Mobility Atlas. Ten má pro státní organizace mapovat pohyb obyvatel mezi šesti středoevropskými zeměmi. To pomůže státní správě řešit problémy, lépe reagovat v případě krizových situací nebo omezovat dopravními zácpy. Na monitorovací aplikaci se podíleli tuzemští odborníci v IT.

Ostražitost k datům patří

Využití analytických nástrojů, kterými disponují operátoři, testuje například Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR), který připravuje podklady pro územní plán města. Spolupráce IPR s operátory řeší problém nedostupnosti informací o tom, kde lidé v hlavním městě pracují, odkud dojíždějí, kde tráví volný čas. Tyto informace nelze získat od Českého statistického úřadu, protože klasické dotazníky do takových podrobností buď nejdou, případně je lidé nemusí chtít vyplňovat.

„Data telekomunikačních operátorů jsou obrovskou konkurenční výhodou pro ty, kteří je umějí využít, ale přinášejí i nemalá rizika, pokud s nimi neumíte zacházet s dostatečnou ostražitostí,“ říká Jakub Augustín, Big Data Competency Leader technologické firmy Adastra, která se podobnými projekty zabývá ve více zemích světa.

Zejména požadavky nové směrnice EU o ochraně osobních dat (GDPR) jsou striktní. „Pro jejich bezpečné využití podle zákona je nutno zvládat například anonymizaci obrovského množství osobních údajů, a to často v reálném čase. Ke komerčnímu zákazníkovi smí odejít jen celkové statistické údaje, ze kterých nelze vyčíst nic o konkrétním jednotlivci,“ dodává.

Jedním z dalších příkladů komerčních příležitostí je spolupráce telekomunikačního operátora se společností BigBoard, největším tuzemským provozovatelem venkovních reklamních ploch. Aplikace nazvaná BigPlan zde řeší dlouholetý problém – bylo velmi těžké spolehlivě změřit dopad tohoto druhu reklamy. Operátor tedy propojil souřadnice více než jedenácti tisíc reklamních ploch s anonymizovanými údaji o pohybech téměř čtyř milionů mobilních telefonů v síti. Vznikl tak koncept, který je unikátní v celé Evropě. Za takto cílenou reklamu je zákazník, například výrobce specifického stavebního materiálu, ochoten dobře zaplatit.