Komentář šéfredaktorky: Politici netuší, jak lze využívat data

Ivana Karhanová | 04. 04. 2019
Komentář šéfredaktorky: Politici netuší, jak lze využívat data

Spor na pražském magistrátu ukazuje, že většina politiků netuší, jak lze využívat data k řízení města. Chtějí být smart, ale jen na efekt.

Je využití anonymizovaných dat špiclováním, jak tvrdí Jiří Pospíšil, lídr Spojených sil pro Prahu? Nebo je to konečně osvícený nápad, jak zapojit data a rozhodovat o dalším vývoji Prahy na základě tvrdých čísel, nikoliv dohadů?

Jak jinak zjistíme, kolik bytů je prázdných? Dotazníkovým šetřením? Odhadem? Podle čeho budeme odhadovat? Hysterie, která kolem nápadu využít data o spotřebě vzniká, ukazuje několik předsudků, které o využívání dat panují. Chceme, aby Praha byla smart. Ale ne na efekt, doopravdy!

Lavička s wifi sice smart je, ale pro další rozvoj města neznamená nic. Data, která poskytnou reálný pohled na využívání bytů a umožní dělat další kvalifikovaná rozhodnutí ohledně rozvoje města a bytové politiky, jsou skvělá.

Dvě základní nepřesnosti, které ovládají mediální prostor

  • Když Praha získá data z elektroměrů, jde o zásah do soukromí, o špiclování.

Tak tomu prostě není. Praha získá anonymizovaná data. Bude vědět, v kolika procentech bytů je extrémně nízká nebo žádná spotřeba. Bude vědět, kolik jich je neobydlených v té které městské části, nebo dokonce v které ulici. Ale už nebude vědět, který konkrétní byt to je a komu patří. Identifikace není možná. Takže žádné špiclování.

Maximálně zjistí, jestli prázdné byty patří městu (AU!), tuzemským osobám nebo zahraničním firmám. 
Je to stejné, jako když mobilní operátor řekne, kolik lidí denně přejelo z Muzea na I. P. Pavlova. Taky nikdo nekřičí nic o sledování.

Více vysvětluje využití dat Jakub Augustín z Adastry v reportáži Seznamu

  • Když zrovna budeme na dovolené, usoudí, že náš byt je prázdný, a budou po nás chtít platit vyšší daně. 

Práce s daty je věda a je třeba k ní přistupovat zodpovědně. Nestačí mít počet elektroměrů, které se zrovna netočí. Kromě toho, že ukázat na konkrétního člověka není možné (GDPR k něčemu je :-)). Je třeba vzít data za delší období. Propojit je s daty třetích stran, veřejně dostupnými ideálně.

A jsme v oboru data enrichment. Obohacování dat. Co když probíhá dědické řízení? Pak je logické, že je byt prázdný. To zjistíme z katastru. A byt jako prázdný pro účely analýzy vyloučíme. Co když ho zrovna majitel prodává? To zjistíme z nabídky realitních serverů. A pro účely analýzy ho nebudeme brát jako neobývaný. Co když probíhá nebo bude probíhat rekonstrukce? To zjistíme z dat stavebního úřadu. A pro účely analýzy ho za neobývaný považovat nebudeme.

A tak bychom mohli pokračovat. Variant, které je třeba vzít v úvahu, bychom našli hodně. O tom je dobrá práce s daty. Ale Praha zatím tak daleko není. Praha se hádá, zda je využití dat špiclování. Ach jo.

 

Ivana Karhanová je šéfredaktorkou serveru digibiz.cz. Zajímá se o technologie, jejich využití v praxi a baví ji politická komunikace.