Jiří Daneš (Mall Pay): Banky versus fintech. Souboj, který se nekoná. Prozatím...

Redakce | 29. 11. 2019
Jiří Daneš (Mall Pay): Banky versus fintech. Souboj, který se nekoná. Prozatím...

Proč velké bankovní domy nebudou nikdy fungovat jako mladé fintech společnosti? Nad tím se v komentáři pro Digibiz.cz zamýšlí produktový šéf Mall Pay Jiří Daneš.

Vybavuji si, že jsem poprvé zaregistroval slovo “Fintech” v roce 2014 na jedné bankovní konferenci. V té době jsme ještě nevěděli, jak se nás tento nový obor digitální ekonomiky dotkne. Někteří začali klasickým finančním domům předvídat blízký konec a někteří v něm viděli jen další módní vlnu, která zase brzy pomine.

Je pět let poté a nestalo se ani jedno – v česku banky dosahují stále vyšších zisků a zároveň vedle nich vyrostlo několik zajímavých českých fintechů, které neskrývají mezinárodní ambice. Tady je stručná pozvánka do zákulisí debaty na téma banky versus fintech.

Z tématu fintech se stal buzzword, pod který se dá schovat ledacos. Z definice slova jde o startupy, které inovují finanční služby pomocí nových technologií. Jak vznikají?

Většina fintech služeb se zaměřuje na jeden konkrétní produkt - na něj se specializuje a dokáže ho tak skvěle nadesignovat. Například dnes všudypřítomný Revolut se zaměřil na zahraniční P2P (peer-to-peer) převody peněz, protože jeho zakladatelé Nikolay Storonsky a Vlad Yatsenko se jako Rus a Ukrajinec žijící ve Velké Británii nechtěli smířit s poplatky za zahraniční převody peněz, které jim na studia posílali jejich rodiče.

Jiří Daneš

V bankovním a finančním oboru působí přes deset let, během kterých se podílel na transformačních aktivitách nebo vedl klíčové projekty.  Pro UniCredit Bank řídil divizi Corporate Commercial Strategy, nastavoval strategii úvěrování malých a středních firem a byl zodpovědný za digitalizaci bankovních produktů včetně vedení týmu o 100+ lidech. Dnes se jako Chief Product Officer stará o rozvoj platební služby MALL Pay, která má díky společnému zázemí ČSOB a e-commerce skupiny MALL Group ambici propojit svět současných financí a online nakupování.

Vlastně jde o jednoduchý produkt, který umí každá tradiční banka. S tím rozdílem, že ho neumí tak elegantně, rychle a na mobilu. Ani bez zbytečných poplatků. 

Tady je několik důvodů, proč banky nikdy nebudou fungovat jako fintechy a co prozatím brání fintechům, aby je banky začaly brát vážně.  

Na konci dne jsou banky technologické firmy. Jen se tak neumí chovat

Faktem je, že většina bank je historicky technologicky podinvestována. Core banking bank je většinou technologicky zastaralý a “oblepený” stovkami satelitních systémů.

Aby průměrně velká banka dorovnala tuto úroveň technologie, vyžádalo by si to několika miliardovou investici a současně značné riziko, že se tahle investice nepovede (vzpomeňme na výměnu Core bankingu v Raiffeisenbank, která se nakonec ani nedokončila, nebo na výměnu systémů v UniCredit Bank, kvůli kterému týden nefungovalo internetové bankovnictví).

Přitom schopnost inovovat je extrémně závislá právě na tom, jak je banka technologicky postavená. Na světě neexistuje racionální člen boardu banky, který řekne: “OK, takže vy říkáte, že můžu schválit investici do technologie, díky které budeme v budoucnu schopní inovací, ale krátkodobě nás bude stát miliardy a je dost možné, že nás vyřadí z provozu? Super! Kde to mám podepsat?”

Konzervativní postoj, který je na místě

Vedle technologické nevyspělosti existuje ještě druhá překážka a tou je nastavení přístupu k řízení rizika a compliance. Banky jsou v dnešním světě pod obrovským tlakem, kdy je od nich vyžadována nejvyšší možná míra opatrnosti řízení rizika a compliance.

Tento konzervativní postoj je na místě, přece jen disponují vašimi penězi a mnohdy celoživotními úsporami. Jejich rozhodnutí o tom, komu umožní financování a komu ne, může mít politický a ekonomický dopad.

Příkladem může být Deutsche Bank, která dostala v roce 2017 pokutu přes 506 milion liber za to, že díky nedostatečným kontrolám nezabránila praní špinavých peněz ruských společností.

Tím jak se fintechy zaměřují především na jeden produkt (navíc většinou v B2C segmentu) jsou vystaveni výrazně méně rizikům praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Fintechy tak přirozeně nejsou natolik silně svázané řízením rizika a compliance, což jim umožňuje se lépe soustředit na inovace. 

Magický ukazatel RoE

Return on equity (RoE), neboli návratnost kapitálu, je pro šéfy bank jedno z nejdůležitějších KPIs. Nemohou si tak (narozdíl od fintechu) dovolit zbytečně zlevňovat klientům, protože by přišly o významou porci výnosů (například na začátku zmiňované výnosy z konverzí tvoří v českém bankovním sektoru 10 % – 20 % výnosů bank).

Nemohou a nechtějí přijít o tyto výnosy, což jim samozřejmě znemožňuje v některých oblastech inovovat. Najdou se banky, které mají i přesto snahu srovnat krok s dobou a riziko kanibalizace vlastních výnosů řeší založením  fintechu mimo domovskou organizaci.

Ve většině případů se to nesetká s úspěchem, protože k vývoji nové služby přistupují s tradičním bankovním mindesetem a často rovnou i s původním týmem.          

Od specialisty ke generalistovi

Fintechy většinou začínají tím, že obsadí nějaký niche market, na který se banky nespecializují a v daném segmentu přinesou inovaci. Z tohoto důvodu ale zároveň zatím nehrají v globální ekonomice zásadní roli a nejsou s to nahradit tradiční banky. Nikdo si teď nezruší svůj účet u banky a nezačne používat pouze Revolut.

Jednou totiž bude potřebovat hypotéku a tu mu Revolut nedá. Fintechy tak do jisté míry připomínají Apple ve svých začátcích, který se také specializoval na výkonné počítače pro grafická a nahrávací studia. Byl to jasně definovaný trh  a v tom byl dobrý.

Apple si tehdy našel vlastní trh, stejně jako to dnes dělají fintechy vůči tradičním bankám. Vedle Applu pak existoval svět IBM/PC, tedy svět počítačů pro běžné univerzální použití určenou pro širokou cílovou skupinu.   

Jenže Apple se pak rozhodl změnit strategii a zacílit na širší masy, a tak začali stavět vlastní ekosystém pomocí nových produktů jako je iPod, iPhone a iPad, které doplňovali o vlastní software.

TIP: Petr Koutný (BSC): Vysoká ziskovost bank v Česku je brzdou jejich inovací

A díky tomu se stali univerzální platformou, která je nyní poměrně mainstreamová. Neukradli původní trh IBM ani Windows, ale postavili si vlastní, který až časem začal konkurovat tomu původnímu. 

Na tomto přirovnání je vidět, proč banky neberou fintech jako zásadní riziko a mediálně atraktivní linka vzájemného souboje postrádá podstatu – fintech služby dnes totiž pokrývají pouze jednotlivé niche markety.

Fintech se ale bude dále rozšiřovat, přidávat a nabalovat svoje produkty a je dost možné, že podobně jako Apple nakonec posílí vlastní pozici a význam do té míry, že banky už v něm riziko uvidí. A pak už diskuze o souboji bude dávat mnohem větší smysl.