Finové mají první autonomní trajekt na světě. Šetří palivo i personální náklady

Jan Strouhal | 19. 06. 2019
Finové mají první autonomní trajekt na světě. Šetří palivo i personální náklady

Samořiditelné lodě se dostávají do středu pozornosti velkých korporací i malých startupů. Šetří totiž náklady a zvyšují bezpečnost. Problémem v jejich rozvoji nejsou ani tak technologie, ale klacky pod nohy jim hází spíše legislativa.

Je chladné prosincové ráno. Slunce je v opatrném rozbřesku, v jehož plném díle mu brání opar vznášející se nad zalesněným pobřežím včetně malého přístavu. Přesně sem míří skupina 80 lidí, kteří se pomalu naloďují na v přístavu zakotvený žlutý trajekt. Ve tvářích se jim zračí trocha napětí a nejistoty. Čeká je totiž zkušenost, kterou ještě nikdo nezažil.

Nacházíme se u finského města Turku, kde se 3. prosince 2018 sešlo 80 pozvaných, aby otestovali vůbec první plavbu na plně autonomním trajektu pojmenovaném Falco. Ten představila přepravní společnost Finferry ve spolupráci s britským Rolls-Roycem. Plavba více než 50 metrů dlouhého trajektu byla úspěšná a ukázala směr, kterým se světová lodní doprava bude posouvat.

Autonomní lodě na vodních trasách představují - podobně jako autonomní vozy na silnici - velkou naději zejména z pohledu bezpečnosti. Podle studie pojišťovny Allianz stojí až za 96 procenty kolizí plavidel lidské selhání. Dnes běžně dostupné semiautonomní lodě eliminují zásahy člověka do jejich kormidlování. Oproti tomu plně autonomní lodě už posádku vůbec nepotřebují. Situaci analyzují a správně reagují bez jakékoli lidské pomoci..

72 až 96 %

Až takový podíl kolizí plavidel na moři má na svědomí lidské selhání.

Přínosy mají ale i ekonomické. Jednak snižují personální náklady spjaté s posádkou, které představují zhruba třetinu celkových nákladů při každé plavbě. A podle studie jedna autonomní trajekt průměrné velikosti ušetří během 25 let provozu až 7 milionů dolarů na mzdách posádce a také palivu, které chytré lodě dokážou optimálně spotřebovávat. 

l proto se velké firmy, jako je právě Rolls-Royce nebo třeba i jihokorejský Samsung, včetně menších startupů hrnou ve velkém do tohoto segmentu a chtějí světu představit svou vlastní samořiditelnou loď.

Graf: Vývoj velikosti trhu s autonomními plavidly

V plánu jsou ale i menší autonomní plavidla, která budou operovat zejména u pobřeží. Tak například norská technologická firma Kongsberg vyvíjí kontejnerové plavidlo Yara Birkeland, které bude plně elektrické a autonomní. Poprvé by se mělo představit veřejnosti v příštím roce a mělo by zajišťovat dopravu zboží mezi norskými přístavy.

7 mil. USD

Taková by dle studií měla být úspora autonomní lodě na mzdách a palivu za 25 let jejího provozu.

Několik firem z Japonska (např. Mitsui OSK Lines, Nippon Yussen a další) se zase dohodlo, že společnými silami postaví 250 autonomních nákladních lodí, které by měly na hladinu moří vyplout do roku 2025. Projekt má navíc podporu tamní vlády, která přislíbila vytvořit legislativní prostor pro taková plavidla.

A právě legislativa je zatím největším problémem celého rozvoje. Technologie už jsou dostupné, ovšem nyní pokulhává legislativa, která nyní počítá s tím, že na lodi se nachází posádka. Pro “digitální kapitány” tu tak zatím prostor není.